Světový den dárců krve: Poděkování těm, kteří pomáhají zachraňovat životy

Rozhovor s primářkou Hematologicko-transfuzního oddělení Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Lenkou Bartošovou

Každoročně si 14. června připomínáme Světový den dárců krve, který je především poděkováním všem lidem ochotným nezištně pomáhat druhým. Právě dobrovolní dárci jsou nenahraditelnou součástí zdravotní péče, protože lidskou krev dosud nelze vyrobit a pro mnoho pacientů představuje jedinou možnost léčby.

Také v Oblastní nemocnici Kladno hrají dárci krve nezastupitelnou roli. V průběhu roku 2025 provedlo Hematologicko-transfuzní oddělení 7 640 odběrů krve, ze kterých vznikly transfuzní přípravky určené nejen pro pacienty kladenské nemocnice, ale také dalších zdravotnických zařízení v regionu.

Přestože jsou zásoby krve v současné době stabilní, transfuzní služba v celé České republice dlouhodobě hledá nové dobrovolné dárce. Každý nový dárce tak může pomoci zajistit dostupnost transfuzních přípravků pro pacienty, kteří je potřebují při operacích, léčbě závažných onemocnění nebo po úrazech.

Chcete se stát dárcem krve?

Noví dárci jsou na Hematologicko-transfuzním oddělení Oblastní nemocnice Kladno stále vítáni. Zájemci o první odběr mohou získat potřebné informace a domluvit si termín návštěvy na telefonním čísle 312 606 343, kde jim pracovníci oddělení rádi poradí a zodpoví všechny dotazy.

Darování krve je jednoduchý krok, který může pomoci zachránit lidský život.

Jak dnes funguje transfuzní služba v kladenské nemocnici? Jaké jsou aktuální potřeby v oblasti dárcovství krve a s jakými výzvami se oddělení setkává? Nejen o tom jsme při příležitosti Světového dne dárců krve hovořili s primářkou Hematologicko-transfuzního oddělení Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Lenkou Bartošovou.

Krev, která pomáhá dál

Rozhovor s primářkou Hematologicko-transfuzního oddělení Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Lenkou Bartošovou

Hematologicko-transfuzní oddělení ON Kladno zvyšuje bezpečnost i kapacitu péče

Každý odběr krve může pomoci zachránit lidský život. Hematologicko-transfuzní oddělení Oblastní nemocnice Kladno proto patří k pracovištím, bez kterých si dnešní zdravotní péči nelze představit. Zajišťuje odběry krve, její laboratorní vyšetření, výrobu transfuzních přípravků i jejich distribuci nejen pro kladenskou nemocnici, ale také pro další zdravotnická zařízení v regionu. Současně se dlouhodobě zaměřuje na zvyšování bezpečnosti hemoterapie a modernizaci technického vybavení. O fungování oddělení, aktuálních výzvách i budoucích plánech jsme hovořili s primářkou MUDr. Lenkou Bartošovou.

Hematologicko-transfuzní oddělení sídlí od roku 2013 v přízemí a suterénu monobloku B. Každodenní provoz zahrnuje kompletní proces od odběrů plné krve přes laboratorní vyšetření a zpracování transfuzních přípravků až po jejich skladování a distribuci. „Oddělení provádí odběry plné krve, její vyšetření, zpracování na jednotlivé transfuzní přípravky, skladování a distribuci,“ popisuje primářka Lenka Bartošová.

Jen v roce 2025 zde bylo provedeno 7 640 odběrů, ze kterých vznikly erytrocytové i trombocytové transfuzní přípravky a plazma. Část produkce spotřebuje přímo kladenská nemocnice, významné množství transfuzních jednotek ale putuje i do dalších zdravotnických zařízení v regionu. „Pacienti z regionu nejsou léčeni pouze u nás. Takže, pokud můžeme, poskytujeme transfuzní přípravky všem nemocnicím v okolí,“ vysvětluje MUDr. Bartošová.

Bezpečnost transfuzní péče na prvním místě

Velký důraz klade oddělení především na bezpečnost transfuzních přípravků. Všechny erytrocytové transfuzní přípravky jsou deleukotizované, což výrazně snižuje riziko komplikací pro příjemce. Krev je navíc vedle běžných sérologických metod vyšetřována také moderní metodou PCR-NAT, která umožňuje detekci nukleových kyselin virů HIV, hepatitidy B i hepatitidy C. „Podstatné je, že došlo k dalšímu zvýšení bezpečnosti hemoterapie,“ říká primářka.

Zásoby krve jsou podle ní v současné době stabilní, transfuzní služba však dlouhodobě vnímá problém postupně klesajícího počtu dárců. „Ve všech zařízeních transfuzní služby mají počty dárců spíš klesající tendenci,“ upozorňuje.

Krev pro pacienty i výrobu důležitých léčiv

Významnou součástí práce oddělení je také zpracování krevní plazmy. Po odběru je plazma oddělena, zmražena na teplotu minus 30 stupňů Celsia a může být uchována až tři roky. Pokud je určena ke klinickému použití, musí projít takzvanou karanténou. „V praxi to znamená, že dárce musí v určitém časovém odstupu absolvovat další odběr s negativním vyšetřením virových znaků a dříve odebraná plazma je pak uvolněna ke klinické aplikaci,“ vysvětluje primářka.

Další část plazmy putuje k průmyslové frakcionaci, kde slouží k výrobě důležitých krevních derivátů. „Plazma odeslaná k průmyslové frakcionaci slouží k výrobě krevních derivátů potřebných pro léčbu pacientů například s vrozenou poruchou krevní srážlivosti, ale i jiných diagnóz,“ doplňuje MUDr. Bartošová.

„Zatím neexistuje jiný způsob náhrady krevní ztráty než transfuze.“
— MUDr. Lenka Bartošová

Největší výzvou jsou lidé

Vedle každodenního provozu a přísných legislativních požadavků se oddělení musí soustředit také na postupnou obnovu technického vybavení. V uplynulém období například došlo k výměně velkoobjemových centrifug. Do budoucna bude nutné obměnit i další laboratorní a chladicí techniku. „Novinky neplánujeme, spíše postupnou obměnu stávajících zařízení,“ říká primářka.

Oddělení zároveň prochází pravidelnými kontrolami Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Legislativě musíme vyhovět v každém případě. Již mnoho let jsme pravidelně auditováni státní autoritou – Státním ústavem pro kontrolu léčiv,“ připomíná MUDr. Bartošová.

Kromě kladenského pracoviště provozuje oddělení také odběrová střediska v Nemocnici Slaný a Masarykově nemocnici v Rakovníku. Ta podle primářky výrazně usnadňují darování krve lidem z regionu. „Odběrová střediska v Rakovníku a ve Slaném jsou spíše benefitem pro tamní dárce krve, z nichž pro mnohé by dojíždění do Kladna bylo problematické,“ vysvětluje.

V následujících letech chce oddělení udržet současnou úroveň kvality a bezpečnosti hemoterapie. Připravuje také výrobu pozdně chlazených trombocytových koncentrátů s prodlouženou dobou použitelnosti až na 14 dní. „Prodloužená doba použitelnosti pak nepochybně umožní lepší využití přípravku,“ říká primářka.

Za největší aktuální problém však označuje personální situaci. „Po odchodu pracovníků do starobního důchodu se nám jen velice těžko daří sehnat kvalifikovanou náhradu,“ upozorňuje MUDr. Bartošová.

Na závěr má jasný vzkaz pro všechny, kteří o darování krve zatím pouze uvažují. „Zatím neexistuje jiný způsob náhrady krevní ztráty než transfuze a nikdo z nás neví, kdy se může dostat do situace, kdy sám bude transfuzi potřebovat,“ uzavírá primářka hematologicko-transfuzního oddělení.